Květinová slavnost je oslavou lidské jednoty v různosti, ale v širším smyslu i jednoty veškerenstva, a také oslavou jara a života. V dnešní době je slavena v různých zemích na světě, a v různých náboženských denominacích. Kořeny této slavnosti však spočívají u nás, v českých zemích, a dokonce přímo u nás, u českých unitářů.
VIDEO 1.
Historie Květinové slavnosti sahá až k roku 1923. Tehdy N. F. Čapek přišel s nápadem připomenout si rozmanitost lidí a současně to, co mají společné. Jak řekl, tato slavnost nemá být lacinou náhražkou tradičního křesťanského přijímání; měla být svým způsobem víc a jít dál a nespojovat lidi v určité ideologii, nýbrž nabídnout prostor ujednocení lidem všem, komukoliv dobré vůle. Hlavní motivem mělo být zdůraznění lidské identity a sjednocující přítomnosti principu života.
V Pražské obci unitářů se Květinová slavnost koná každé jaro. V roce 2012 jsme si připomněli 90. výročí založení českého unitářství – a při této příležitosti se prvně konala Mezinárodní Květinová slavnost (International Flower Communion).
VIDEO 2
Z Čapkova proslovu v Obecním domě, 4 června 1924:
Jako symbol a svátost zvolili jsme to nejněžnější, nejpřístupnější a nekrásnější, co nám příroda dává, květiny.
Květinka je božská. Neuděláš ji, kdyby ses namáhal sebevíc. Jen mrtvý padělek, bez vůně a života dokážeš, nic víc. Co má náš dnešní symbol, naše svátost, vyjádřit?
- Každý z nás je symbolizovaný v květině.
- Spojené květiny v kytici symbolizují bratrství, naši sounáležitost.
- Způsob, jak jsme květiny volili a přinesli, symbolizuje dobrovolnost, svobodu.
- Až budete odcházet z tohoto shromáždění, klidně, bez shonu, vezme si každý ze společné kytice jednu květinku pro sebe bez vybírání, na znamení, že si nevybírá, koho chce uznat bratrem a sestrou.
Snažíme se vytvořit ovzduší příznivé duchovnímu růstu. Kdo by přišel za jiným účelem, pocítí, že tu není doma; bude jak uvadlá květina, kterou nikdo nechce.
