N. F. Čapek (3. června 1870 – říjen 1942) se narodil jihočeském městečku Radomyšl, do rodiny 
krejčího. Otec byl agnostik, matka oddaná katolička. Během školní docházky sloužil Čapek jako ministrant. Brzy byl zklamán přezíravým postojem kněze vůči obyčejným farníkům.
Ve venkovském prostředí se Čapek musel dobře obeznámit s rolí květin v lidové zbožnosti. Zvláště jarní pobožnosti se neobešly bez množství květů, které prostí lidé, zvláště ženy a dívky, přinášely ze zahrad a luk.
V 18 letech, když se učil krejčovství ve Vídni, konvertoval Čapek k baptistismu. Záhy se stal evangelizátorem a cestoval od Saska na západě, po Ukrajinu na východě. Na Moravě ho ovlivnilo svobodné křesťanství a Moravští bratři. Jeho vlastní duchovnost začala být liberálnější a antiklerikální. Roku 1914 uprchl se svou ženou Marií, zvanou „Maja“ a In 1914 he and his wife, Marie – “Maja”, a osmi dětmi uprchli do USA.
Dnešní podoba kostela, v němž N. F. Čapek a Maja Čapková přijali unitářství
Ve Spojených státech se Čapek dostal do sporu se slovenskými baptistickými kazateli, kteří ho obvinili z hereze. Roku 1919 Čapek rezignoval na post baptistického kazatele. Spolu s Majou objevili unitářství a roku 1921 se stali členy Prvního unitářského kostela v Essex County (First Unitarian Church of Essex County) v New Jersey. Společně se rozhodli přinést unitářství do nově vzniklého Československa.
V Praze založili novou unitářskou kongregaci „Svobodné bratrství“. Ta se začala rychle rozrůstat a brzy zakoupila Pöttingovský palác v Karlově ulici. V paláci nazvaném Unitaria sídlí dodnes. Původní unitářské bohoslužby sestávaly především z promluv. Duchovní neměli zvláštní oděvy, ve společenství se neprováděly složité rituály. Někteří členové si stěžovali na nedostatek tohoto obřadně – duchovního rozměru. Čapek proto roku 1923 vytvořil Květinovou slavnost: každý člen společenství přinese na shromáždění květinu, která ho zastupuje. Všechny květiny se umístí do společné vázy či koše. Na konci obřadu si každý odnáší domů jinou květinu, než přinesl. Květinová slavnost symbolizuje jedinečnost každého jednotlivce a sdílení této jedinečnosti ve společenství.
