Co se na těchto stránkách nedovíte? – Rozhodně ne to, jak má vypadat „ta správná“ květinová slavnost. Dovíte se tu naopak, jak květinová slavnost vypadat může.
Unitáři jsou svobodomyslní lidé, kteří mají rádi tvůrčí a někdy až hravou spiritualitu. Naopak nechtějí druhým ani sobě samým předepisovat jediný správný způsob slavení.
Pokud jste unitáři – a dokonce i pokud unitáři nejste – třeba vás tyto stránky inspirují k vašim vlastním oslavám.
Květinová slavnost je oslavou života a životní síly. Proto se koná obvykle v květnu nebo červnu. Samozřejmě, unitáři žijí po celém světě a mají různé možnosti. V jednotlivých zemích rozkvétají touto dobou místní květiny – jiné na jihu USA a jiné v severských zemích. A samozřejmě, v místních tradicích mají i odlišný význam.
Někteří unitáři spojují květinovou slavnost s oslavou nějakého dalšího jarního svátku, například keltského Beltain (Beltine), 30. dubna. Starý svátek plodivých sil země i lidí, se zde spojuje s novodobou oslavou života, vytvořenou N. F. Čapkem. V jednotlivých obcích může pokračovat rozžehnutím Belenova ohně, stavěním májky nebo jinými místními zvyky.
V dalších obcích spojují se Dnem matek (obvykle 2. květnovou neděli). Na takové oslavě bývá hodně dětí, která s sebou přinášejí dárky pro maminky, připraví pro ně nějaký další program. Taková oslava spojuje sílu života s oslavou mateřství.
V den květinové slavnosti zpravidla členové společenství shromažďují květiny v předsálí. Dovnitř je pak vnášejí děti, které mohou mít k této příležitosti zváštní oblečení. Pokud děti nemají mít jen funkci roztomilých družiček, ale mají slavnost skutečně prožít, vyžaduje taková oslava určitou přípravu.
Někde si členové sami berou ze společné vázy květinu, kterou donesl někdo jiný, jinde květiny rozdává duchovní, který slavnost vede. Takové pojetí připomíná více křesťanské svaté přijímání.
Květinová slavnost je jedním z nejvýznamnějších unitářských svátků. Pro řadu společenství je to příležitost k oslavě pod širým nebem. Po obřadu může následovat společný pokrm a piknik na dekách. Setkají přátelé a známí, kteří se dlouho neviděli.
Podoba slavnosti může být různá, ale jedno by tam rozhodně být nemělo: Umělé květiny. N. F. Čapek k tomu napsal: „Květinka je božská. Neuděláš ji, kdyby ses namáhal sebevíc. Jen mrtvý padělek, bez vůně a života dokážeš, nic víc.“ Umělá květina sice nevadne jako ta pravá, ale s pomíjivostí jí chybí i život.
Nicméně i v tom má každý účastník volnost, takže ve společném koši se může objevit nejen ta umělá květina, ale třeba i z papíru nebo na papíru nakreslená. Unitáři jsou tvůrčí a někomu třeba vadí trhání květin, a tak ji nakreslí, anebo přinese živou v květináči.
Při té různosti se vtírá myšlenka: nedala by se květinová slavnost uspořádat i na podzim, třeba s chryzantémami, slaměnkami a lampiónky? – Dala, měla by už ale jinou atmosféru. Nebyla by spojená s jarním sluncem, světlým večerem a možností posedět venku.
A nakonec dodejme, že i při té nejvážněji brané květinové slavnosti může být legrace – a i v té legraci velká opravdovost:
