1939 – Oslava života a respektu k různosti krátce po nástupu protektorátu. Mnozí z přítomných se konce války nedožijí.
1940 – Lidé v sále nevědí, že prožívají poslední Květinovou slavnost s N. F. Čapkem. V březnu následujícího roku byl zatčen za poslouchání cizího rozhlasu. Zemřel v koncentračním táboře Dachau 12. října 1942.
1944 – Dívky přinášející květiny v národním kroji. Takový počin mohly protektorátní úřady považovat za provokaci.
Proslov během slavnosti 1947. Typická dobová výzdoba.
Společná fotografie na závěr Květinové slavnosti 1951. V talárech stojí všichni tehdy činní duchovní NSČU, zleva: Václav Rubeš, Miloš Mikota, František O. Lexa, Karel Hašpl, Bohdana Hašplová, Emil Muk, Dušan Kafka.
1952 – Plný sál, krojovaná dětská stafáž.
1952 – Pohled do zaplněného auditoria Rudolfina – tehdy zvaného Dům umělců.
1985 – Na pódiu sedí zleva: Miloš Mikota, Livie Dvořáková, Bohdana Hašplová. U řečnického pultu zcela vpravo je Pavel Lébl.
1987 – U pulpitu předseda Pražské obce unitářů Zdeněk Fuka, vedle něj stojí Miloš Mikota.
Květinová slavnost 1994 se konala v prostorách křesťanského sboru. U řečnického pultu Ashley Hills, unitářský duchovní z Velké Británie.
Oslava v Čapkově sále – 2004. V těchto prostorách se oslavy pražských unitářů konají tradičně každý rok. U řečnického pultu současný duchovní Pražské obce unitářů Petr Samojský
