Při první květinové slavnosti roku 1923 N. F. Čapek pronesl při žehnání květin následující slova:
Člověk byl k radosti učiněn, ale tisíceré trápení jej obklopuje a mnohé smutky jej skličují. Jenže spoután smutkem a trápením je jen tehdy, když nedokáže vnímat krásu kolem sebe: krásu mraků po nebi plujících, krásu jarního deště, krásu vonících květin, krásu přátelství a mezilidské lásky. Kéž lidé nejsou spoutáni smutkem a trápením, kéž lidé krásu vnímají, kéž lidstvo najde cestu k míru, radosti a dobré vůli. Nechť k tomu napomáhá i tato naše modlitba: Ať lidskost zavládne v našich srdcích, ať chléb vezdejší má každý, ať lidé navzájem si své viny odpouštějí a neuvádějí sebe do pokušení ubližovat si navzájem, ať mír zavládne na celé Zemi. Tak se staň.
Závěrečná modlitba N. F. Čapka:
Nově objevená píseň N. F. Čapka
Tento Flower Communion zazní píseň My Life is Made Worthwhile (Můj se naplnil smyslem). Čapek ji složil 31. března v koncentračním táboře Dachau. Zachránila ji jeho dcera Zora, která byla vězněna spolu s ním. Píseň ležela po desítky let zapomenutá v archivu Unitarie, kde byla nedávno objevena. Slova a noty v pdf.: